DIOSTEN přívěsek - Mistrovská Laserovo-Lemurská TANGERINE hůlka (Mandarinkový Křišťál), AKVAMARÍN a MĚĎ

"DIOSTEN ZDRAVÉ NEZÁVISLOSTI A ŽIVOTNÍCH VIZÍ – Teprve vědomí naší spoluzávislosti vede k větší citlivosti a schopnosti obětovat vše, co ničí a narušuje naši schopnost nezávislosti. A co to vlastně je, ta nezávislost? Co třeba schopnost hledat svou sílu ve své vlastní existenci, a ne ve vnější vlivech, okolnostech či lidech? Je to paradox, protože abychom pojem nezávislosti chápali správně, musíme nejprve pochopit a přijmout skutečnost, že naší trvalou součástí je spoluzávislost. Jsme závislí například již jen na samotné životní energii, jíž přijímáme svou podstatou a smíme ji vést dál jako tvořivý a tvůrčí aspekt nás samotných. Nejsme zdrojem ani východiskem této síly, ale smíme ji, skrze to, jací jsme a jak žijeme, vést dál. S adekvátní odpovědností za plody této činnosti, samozřejmě. Žádná energie se neztrácí…

Spoluzávislost se nás všech týká především v rovině naší neoddělitelné příslušnosti k Celku. Teprve vědomí spoluzávislosti nás vede k tomu abychom neulpívali a rozvíjeli svou nezávislost, protože teprve ona je příležitostí naplnit naši existenci. Pro rozum je to těžká definice, že? Upřesním a vysvětlím:

V podstatě celý Svět kolem nás je tvořen závislostí jednoho na druhém. Jedno vyvěrá z druhého, navzájem se ovlivňuje a svou vlastní existencí vytváří a formuje životní podmínky pro někoho nebo něco jiného. Nic ve Stvoření není a neexistuje samo pro sebe. Vše je v trvalé vzájemné interakci, existenčně závislé na přítomnosti a existenci něčeho dalšího, co vytváří nové podmínky pro nová propojení a nová spojení. Sama Příroda, Svět kolem nás, je důkazem této propojenosti, součinnosti, vzájemného ovlivňování se, formování a utváření v koloběhu zrodu, trvání i zániku. Například druhové závislosti, projevující se například jako potravinový řetězec, nebo interakce mezi živočišnou a rostlinnou říší, kdy určité druhy živočichů či organismů prosperují pouze díky přítomnosti určitých druhů rostlin. Ty formují určité klima, na kterém je závislá existence něčeho dalšího a dalšího a dalšího. To je ona existenční spoluzávislost, která je vlastní i člověku. Její pochopení nám může být mocným impulzem pro celou naši existenci. Spolu či společně, a přesto každý plně a zcela sám za sebe. Zdánlivý paradox...

Víme-li, že vše souvisí se vším, stáváme se bdělejšími ke všemu, co nás obklopuje i tomu co v nás žije a co je naší součástí. Toto vědomí zpětně formuje naše vztahy, vize, osobní, sociální i společenskou angažovanost. Vybíráme si dle stejnorodosti a tíhneme pouze k tomu, co má v nás samotných svůj pevný otisk, nebo se v nás hlásí o slovo, pozornost, prožití a pochopení. Ovlivňuje to hodnoty, k nimž tíhneme, cíle, které volíme, životní i existenční realizaci i to, co pro sebe chceme nazývat Životním posláním. Rozvíjíme tak svou citlivost a posléze obětavost pro Život jako Celek. Učíme se otevřít se jeho hojnosti, trvale v ní působit a žít. Nakonec procitáme touze dát se do jeho služeb, chránit ho, pečovat o něj. Krátce; snažíme se vřadit se do jeho soukolí a stát se jeho a jemu prospěšnou součástí. Je to součást lidské evoluce. Je to součást lidské přirozenosti, která dříme hluboko pod povrchem toho, v čem máme tendenci se ztrácet, ulpívat, stagnovat; a ztrácet svou nezávislost. Chceme-li se stát skutečně nezávislými, musíme si nejprve zvědomit sdílenou spoluzávislost na všem, co nás obklopuje. Není pro člověka krásnějšího poslání, většího úkolu a radosti; nemyslíte?" 

Více naleznete v záložce Články

©2022 Všechna práva vyhrazena!

Synergické Propojení

Pečlivě vybraný Esenciální olej / Směs esenciálních olejů
pro podporu vaší práce a péče o sebe sama: